Úvodní stránka

Standard

Články

O plemeni

Chovatelská stanice

Naše feny

Naši psi

Odchovy

Výstavy

Bernardýn

Fotogalerie

Odkazy

Kontakty

Novinky

Pes Jíra - psí fotograf Vám nabízí nafocení a zhotovení kvalitních fotografií Vašeho miláčka při různých akcích (výstavy, agility, coursing, flyball, frisbee aj.) po domluvě možno nafocení i u Vás doma.



© cheva 2008

Výstava národních plemen neuznaných FCI

Ráno při pohledu ven mě nenapadlo nic jiného než legendární hláška pana Kemra z filmu Na samotě u lesa…chčije a chčije…
Už při raním venčení mi smečka dávala najevo co si o náplni dnešního dne myslí, ale jenom do okamžiku kdy zjistili, že panička má zabaleno…okamžitě bylo zapomenuto nějaké počasí a hned byla fronta na nandávání obojků. Do Mladé Boleslavi to máme kousíček tak jsme v pohodě se synem vyjížděli o půl osmé, výstaviště bylo poloprázdné, tak jsme vyložili auto a já byla ponechána osudu s početnou smečkou a kupou věcí. Díky informacím z internetu jsem věděla že vystavujeme v kruhu č.2, ten byl pochopitelně dál od vchodu. Zaparkovala jsem tedy klec, přenosila všechny věci a natáhla elektrický kabel a psům zapojila fukar, aby mi neumrzli…no protože ale bylo zájemců povícero, tak jsem za chvilku zjistila, že mi někdo zásuvku odpojil…měla jsem sebou rozdvojku tak jsem mohla psům trochu ohřát vzduch.
Výstava začala s menším zpožděním a to mi dávalo dostatek času pozdravit se a popovídat s milými přáteli a známými. Přátelská atmosféra jenom umocňovala výstavní maratón.
Jako první jsem nastupovala ve třídě vítězů se Slávou, hlásila jsem ho jenom do počtu, abych měla psa samce do závěrečných soutěží…Sláva by pro mě udělal snad cokoli a přestože se mu na výstavě nelíbilo, byla mu zima a bylo to na něm vidět, ale předvedl se a V1, CAC bylo výsledkem. Následně si svým plynulým pohybem vychodil i nejlepšího psa PK.
3,5 letý pes, správné velikosti, výborný představitel plemene se správným pohybem, skus nůžkový úplný, nepatrně měkké ucho, úbytek pigmentu na nosní houbě.
Hned jsem nastupovala do třídy mladých s torpédem Hubertinu, ta měla tedy svůj den a její temperament byl neuklidnitelný…postavit jí do výstavního postoje prostě nešlo… takže díky tomuto jejímu „šílení“ hodnocení výborná 2. Porazila nás dcera našeho Arnoštka Fedar
Roční fena, výborná hlava, tmavé oko, nepatrně měkčí ucho, nepatrný pigment, dobré kostry v pohybu ještě volnější hřbet, skus nůžkový úplný, nebojácná povaha Další kdo nastupoval byla Cleopatra do třídy otevřené, Clea už ví co od ní chci a předvádí se dobře, ale panu rozhodčímu se zdála příliš robusní v hrudníku…takže výborná 2, res. CAC.
1,5 letá fena, dobrá hlava, tmavé oko, správné ucho, nepatrný úbytek pigmentu na nosní houbě, rovný hřbet, správné úhlení pánevních končetin, mohutnější hrudník se podepisuje na širokém „vk“ hrudních končetin což rozhodlo o pořadí, skus nůžkový úplný
Hned v další třídě vítězů se prezentovala Apolenka, která i ve svých skoro 6 letech (bez 2 měsíců) miluje výstavy, kde je středem pozornosti a skvěle se předvádí, někdy si říkám, že mě k tomu ani nepotřebuje…takže výborná 1, CAC a hned se zúčastnila o nejlepší fenu, konkurentka se panu rozhodčímu líbila více
6 letá fena výborná představitelka plemene která byla skvěle předvedena, skus nůžkový úplný
Pak jsem si mohla vydechnout (asi 2 minuty) a honem jsem utíkala do mezitřídy s Blondýnou, Ta má své dny, někdy je super, někdy si postaví hlavu a nesvedu s ní nic, takže jí pro jistotu, že si umane že má trauma z předváděčky, vodím na obojku. Dnes měla svůj dobrý den a předvedla se velmi hezky a tak získala výborná 1, CAC.
15 měsíční žlutá fena výborná hlava feny, šířeji nasazené ucho, tmavé oko, dobrý pigment, skus nůžkový úplný, zatím ještě mírně přestavěná záď, výborná povaha
Jako poslední jsem předváděla ve třídě otevřené Mendy, ta se předvádí sama, ale má mnoho temperamentu, dnes nechtěla moc stát, ale i to jsme zvládly a jenom díky úrazu na uchu (po rvačce není zcela pevné) výborná 2, res. CAC.
3,5 letá fena, hnědá s pálením, výborná představitelka plemene s výborným pohybem, jenom hůře nesené pravé ucho (po úraze) rozhodlo o pořadí, skus nůžkový, úplný
Vyměnila jsem feny a s Blondýnou jsme šly o nejlepší fenu, Blondýna se s konkurentkou nemohla měřit.
Následné měření sil o BOB si užil akorát Sláva , zvítězila fena.
Po vyvenčení smečky a chvilky klidu u kávy a povídání s přáteli jsme se přesunuli k druhému kruhu a čekali na závěrečné soutěže.
Velmi mě mrzelo, že všichni majitelé krysaříků ujeli a tak jsme barvy plemene hájili sami…je to jejich škoda přišli o nádherné poháry, které by určitě získali. Jak mladý pes, tak mladá fena, ale i BOB a nejlepší dospělý barevný pes i fena.
Nejprve se předváděly páry, Sláva a Apolenka jsou sehraná dvojka…volba rozhodčího pana Hořáka mne ale překvapila a jejich první místo bylo pro mě překvapením.
Hned jsem ke Slávovi a Apolence přibrala Hubertinu a šla znovu do kruhu tentokrát v soutěži o nejlepší chovatelskou skupinu…to co předvedla Hubertina bylo hrozné, ale diváci se upřímně smáli a já byla na mrtvici, nejenom že na Apolence jezdila, ale pořád jim skákala na hlavu a místo toho aby stála tak lítala po nich, přes ně…no prostě ostuda jako řemen.. proto když pan rozhodčí Polgár zvedl dva prsty a ukázal na nás, jsem nevěřila, že to myslí vážně…..opět krysařík na „bedně“
Hned jsem uklidila holky a se Slávou šla o nejkrásnějšího dospělého psa výstavy, konkurence byla velká, ale Sláva ukázal že chodit umí a že Hubertina mu to zkazila a on to umí …pan rozhodčí Hořák dlouho vybíral a když se zvednutými dvěma prsty šel do našeho směru, říkala jsem si, vedle stojí nádherný vícebarevný pudl to bude on…nebyl… byl to Sláva, potřetí byl na „bedně“ krysařík.
Zavolali jsme si pro odvoz domů a než syn přijel jsme se věnovali povídání s přáteli. Doma se smečka přivítala se zbylými členy, vyvenčila se a po nakrmení postupně usínali…
Chtěla bych poděkovat všem kteří mají zásluhu na úspěších mých psů…nejvíce rozhodčím, kteří nás na výstavách posuzují a bez nichž by to nešlo…v letošním roce nás posuzovalo hodně rozhodčích a všem děkuji za posudky.
Dále chci poděkovat všem přátelům, kteří mně drží palce a fandí mi a bez jejichž podpory bych výstavní maratón jen těžko zvládala.
Dále mému synovi, který nám dělá taxikáře
A hlavně chci poděkovat mým (i svěřeným) psům, ikdyž ne vždy splní mé očekávání, ale vím, že se snaží pro mě dělat co nejvíce a snaží se mi přinášet jenom radost. Většinou mě zklamou jenom jednou a to když mě navždy opustí…
Dnes bych chtěla ještě poděkovat mému kamarádu Pepovi Ludvíkovi, že mi před 7 lety svěřil Evičku, která se stala zakladatelkou mého chovu PK…dnes její dcera a vnoučata slavili úspěchy …Všem děkuji.

© cheva 2008